Pepinův tiché pohled na exhibici

Je fajnové nedělní den. Venku sluníčka na rozdávání. Sezona fcílové rovince deset metrů před cílem. Během utkání baráže o extralygu Olomouc-Liberec jsme jako prdeláčhokejové klub dostali během první přestáfky prostor k předvedení se. Nevím přesně co bylo cílem, gdyštak mi trenér jakožto organyzátor doplní ..... ale mysím, že bylo třeba Urbi et Orbi (městu a svjětu) čili široké věrejnosti ukázat, že i pro prdele (sory, nesnáším slovo VOZÍČKÁŘ) je možnost vyžití, možnosti sportu na ledě. Lidské tamtamy si mezi sebó řeknó, že i prdele hrajó hokej, a třeba to nějakó prdel, kerá neví, co si počít se životem, osloví natolik, že vod příščí sezony bude chcet hrát s nama. Ftakovým případě by taková nedělní předváděčka měla smysl. Přivest do týmu jen jednu jedinó prdel, tak má taková ekšn smysl.

V nědělní dopoledne do plechArény vyrazil trenér spolu se švestkó vybrakovat sklad a naštelovat vjěci ze skladu do kabiny, aby byly po ruce a prostojů bylo co némíň. My prdele jsme jen došli, během první třetiny se voblíkli, trenér jako diktátor nás rozdělil na dva mančafty. Jel prstem po kabině a žikal ČERVENÁ nebo BÍLÁ. Skončila první třetina utkání, jejíž akteři odešli odpočnót si do kabin, poté přišel náš čas, naklusali sme na led, mezitem rolba uklidila plac a mohlo se bruslit po celým. Naproti očekávání se daly do kupy dvjě pjětky. Přijel dokonca zdaleka i Mara vod Čobolů. Do gólů šli: Dvořka-čaroděj starší na jedné straně, do druhýho góla Dvořka-čaroděj ml. Času moc nebylo, asi pjět minut hry, na každé straně padlo po góle, na nájezdy či prodlóžení uš nezbýval čas. Poté jsme z ledu veřejnosti zapleskali a šlo se do kabin převlíct zpátky do civilu a jelo se dom. Někeří se šli eščě dodívat na barážové mač a jiný mazali dom.