PŘÍJEZD:
Jedny z prvních slov staro-nového trenéra Libora byly: ?Pích sem gumu o bránu!? Možná si mnozí z Vás říkají, že se zřejmě jedná o nějaký parahokejovýsleng. Nikoliv! Naši cestu do nové sezóny pozdržel defekt na pneumatice. Ovšem díky pospolitosti a vzájemné pomoci, jsme mohli nakonec vyrazit směle ku Praze.
Jelikož první utkání začínalo až v 16:30 středoevropského času, jeli jsme se nejprve ubytovat do hotelu Chodov. Popsal bych jej, jako funkční ubytování, které Vám poskytne postačující prostředí na přespání na jednu noc.
Po obědě a přivítání se s druhou, slovenskou polovinou týmu a následné siestě jsme se vydali k nové Škoda Icerink aréně.
Kromě dvaceti metrového, betonového nájezdu pro invalidy, ze kterého jsem měl skličující pocit, jako bych jím byl hnán na porážku, nelze tomuto stadionu cokoliv vytknout. Vlastně, -- kdyby prostor šatny byl větší, taky bychom se asi nezlobili, ale jinak paráda! S výstavbou zimních stadionů by se Olomouc mohla nechat Pražany inspirovat.
HC Sparta Praha sledge hokej x SOHO Olomoučtí Kohouti
Začalo se klasickým zopakováním taktiky od trenéra, kterou si přeje, abychom dodržovali. Následovalo rozbruslení a jde se na to! Už od prvních vteřin obě mužstva nastolila celkem vysoké tempo. Hra se přelévala z jedné strany na druhou. Ovšem byla to favorizovaná Sparta, kdo první udeřil. A tak v čase 4:28 bylo skóre 1:0 pro domácí celek. Ve zbytku třetiny byla hra v celku vyrovnaná, s lehčí olomouckou, překvapivou převahou na puku.
O přestávce jsme se všichni ujišťovali navzájem, že pokud setrváme ve hře, jakou předvádíme a přidáme na důrazu, vyrovnání nás určitě nemine.
A taky, že jo! První minuty druhé třetiny, jsme na ně vlétli, jako Kohout do kurníku na Slepice. Jednoznačně překvapení domácí nevěděli, kde jim hlava stojí. Využili toho dvaja naši bratia. Svojí bojovností a důrazem připravil, Miro, Slávovi lákavou nabídku, které se tento kanonýr zhostil na výbornou. V čase 18:05 se tak stav utkání změnil na 1:1.
Tento gól nás velice povzbudil. Rád bych vyzdvihl, že nás pouze neuchlácholil, ba naopak dodal všem našim hráčům impuls a nastartoval celé mužstvo k ještě většímu tempu.
I když jsme opět měli převahu, sparťané také občas dokázali překvapit střelou z dálky, se kterou si ovšem vždy náš gólman bravurně poradil.
Náš tlak až do konce druhé třetiny neustával, ovšem byl vždy zastaven obrem v bráně domácích. Co však naše urputnost přinesla, byla dvou minutová přesilová hra.
Třetí třetina tak začínala s výhodou, v podobě počtu mužů na ledě, pro Olomouc. S ubíhajícím časem se v utkání přitvrdilo, a tak jsme mohli vidět nemálo zákroků na hranici pravidel. I přesto, že jsme měli několik dobrých příležitostí, nepodařily se nám proměnit v tolik vytoužený gól. Jako kdyby svou klec domácí gólman opět začaroval. A tak se šlo na nájezdy.
Z každého mužstva bylo vybráno pět hráčů. Bohužel se nám nepodařilo proměnit ani jeden nájezd a tak jsme podlehli na nájezdy. Konečný stav tak byl 2:1 pro domácí.
Po příjezdu na hotel, při společné večeři jsme se takřka jednohlasně shodli, že k vytouženým třem bodům nám chybělo, jak se lidově říká ?trochu toho pokakanýho štěstíčka?. Samotnou večeři raději nebudu komentovat. Protože přes dobrý salát a výborně zpracované maso vše ubyla suchá rýže. Nepovedenou přílohu však zachraňoval velký výběr piv, který mnohým z nás dopomohl ke kvalitní ?regeneraci?.
Ten kdo nespal s Kargym na pokoji se zřejmě i dostatečně vyspal na nadcházející zápas proti Pardubicím. O kterém jsme věděli, že bude ještě těžší, než ten se Spartou.
SHK Mustangové AUTO IN x SOHO Olomoučtí Kohouti
Přesně dle očekávání v prvních minutách udávali tempo hry domácí mustangové. Ovšem díky správnému plnění rolí každého z olomouckých hráčů se stav zápasu neměnil. Bylo tomu tak, také díky jistotě v podání brankáře kohoutů. V probíhající deváté minutě však Miloš Večerek využil protiútoku, a tak se nám skóre poprvé v zápase změnilo 1:0 pro hostí. Tato branka ovšem na tlaku ze strany domácích nic nezměnila. Proto jsme mohli být svědky vyrovnání pardubického kapitána. Stav 1:1 vydržel až do konce třetiny.
O přestávce jsem díky tomuto stavu pomýšleli na uhrání velmi dobrého výsledku a odvezení si z Pardubic i nějakého bodu.
Díky této motivaci se v úvodu druhé třetiny poměr sil na ledě vyrovnal. Bohužel z naší strany přes kvalitní kombinace nepřicházela žádná střela.
Ve dvacáté minutě zřejmě imaginárně fauloval Miroslav Kardoš, loktem. Proto jsme se museli bránit ve čtyřech. Bohužel neúspěšně. A tak díky využité přesilovce, šli domácí poprvé v zápase do vedení.
Po vstřelené brance jsme měli, ve snaze vyrovnat, více ze hry. Gól, ale bohužel nepřicházel. Ba naopak! Byli to opět domácí, kdo udeřil. Díky stavu 3:1 byli ve vetší pohodě.
Ovšem zbytečný faul jednoho z mustangů, nám naskytl další příležitost se znovu nadechnout. A taky že ano. Rozkaz trenéra kohoutů zněl jasně: ?Střílejte a nahazujte puk co nejvíc na bránu!? Hostující Radim Mikuš si vzal trenérovi slova k srdci a zařídil tak jedním takovým nahozením snížení stavu na 3:2. Ačkoliv to byl velice šťastný gól, zařídil nám tak opět naději!
Vítr z plachet nám však hodně rychle vzal skórující pardubický kapitán, který navrátil mustangům pocit bezpečí. Za stavu 4:2 pro domácí celek, skončila první třetina.
Hned v úvodu třetí třetiny Pardubice svůj náskok ještě zvýšily. Stav zápasu 5:2 pro domácí, díky skvělému brankáři hostí, zůstával až do čtyřicáté minuty. Ve které měli začít lítat čepice a perníky na ledovou plochu, protože domácí kapitán završil hattrick. 6:2 na světelné tabuli nesvítil ani minutu, to když po krásné akci Olomouckých kohoutů vsítil bránu kanonýr Slávo Ferenčík, 3:6 z pohledu hostí.
I když v závěru zápasu vyvinula Olomouc na Pardubice tlak, skóre se již neměnilo.
Celý víkend, přestože jsme získali pouhý bod, bych hodnotil spíš kladně a optimisticky. Protože jsme předvedli velice kvalitní a vyrovnanou hru, proti celkům, které v minulé sezóně byli na třetím a druhém místě.
Autor článku: David Buriánek
zveřejněno v pondělí 08.10.2018